Home

Městský soud určil, že ČSTPS je členem ČPV, spor však nekončí …

Datum: 15. 4. 2010 v 10.56,
Rubrika: florbal,
Čtenářů: 876,
Přidat komentář
Únava, tak je možné jednoslovně charakterizovat výraz většiny účastníků dnešního řízení u Městského soudu v Praze, který rozhodoval další kolo sporu Český svaz tělesně postižených sportovců (ČSTPS) versus Český paralympijský výbor (ČPV). Mnozí doufali, že se jedná po verdiktech Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR o kolo poslední a verdikt trojice soudkyň v čele s Janou Knotkovou (stejná předsedkyně senátu jako při minulém stání u Městského soudu v květnu 2006), že ČSTPS je členem ČPV a dovolání k Nejvyššímu soudu je nepřípustné, by tomu napovídal. Český paralympijský výbor se ale s verdiktem smířit nehodlá.

Tisk

Spor, který trvá od listopadu 2004 už zažil nejrůznější výkyvy. Nejprve obvodní soud pro Prahu 6 v roce 2005 řekl, že statutární zástupce ČSTPS neměl mandát jakékoliv vystoupení svého svazu provést. Pak Městský soud tento rozsudek změnil, nicméně nevyřešil, zda ČSTPS je, nebo není, členem ČPV. Následovalo dovolání ČSTPS k Nejvyššímu soudu ČR a rozsudek v roce 2007, který po ústavní stížnosti ČSTPS zrušil v dubnu 2009 Ústavní soud ČR. Pak přišel opět rozsudek Nejvyššího soudu, tentokrát s jiným výsledkem — navrátil věc Městskému soudu a zavázal ho právním názorem soudů vyšší úrovně. A jaký právní názor to byl? „Projev vůle učiněný předsedou žalobce (Janem Nevrklou z ČSTPS, pozn. red.) tak nemohl způsobit zánik členství žalobce i z důvodu absence oprávnění jednajícího.“

Dnešní stání bylo velmi svižné, po třiceti minutách konstatovala předsedkyně senátu Jana Knotková, že Český svaz tělesně postižených sportovců je členem Českého paralympijského výboru, když potvrdila to, co řekl Obvodní soud pro Prahu 6, a sice že v případě informace o vystoupení od Jana Nevrkly, nešlo o řádný projev vůle ČSTPS: "Statutární orgán žalobce nebyl k tomuto úkonu oprávněn." Soud zároveň odepřel ČSTPS náhradu nákladů na odvolací řízení, přestože by na něj měl mít nárok, protože v odvolacím řízení uspěl: "Odvolací soud přihlédl k tomu, co bylo příčinou tohoto sporu. Bylo to lehkovážné, neodpovědné jednání statutárního orgánu žalobce, který učinil úkon, který následně sám zpochybňoval." Soudkyně Knotková tak stejně jako soudce Škrha u Mětského soudu připsala podíl viny na vzniklé situaci nejen Českému paralympijskému výboru, ale také předsedovi ČSTPS Janu Nevrklovi.

Ten v průběhu pěti let svoje stanovisko příliš nezměnil, přestože alespoň částečné přiznání podílu na situaci je jistým pokrokem: "Ta situace byla daleko komplikovanější. My jsme byli celá léta v situaci, kdy ze strany Českého paralympijského výboru nebyla vůle slyšet problematické věci a nebyla vůle přetransformovat Český paralympijský výbor do běžného otevřeného občanského sdružení s valnou hromadou, s volbami, s audiem účetnictví, s vydáváním výročních zpráv. A na to jsme reagovali pohrůžkou, silnější, že vystoupíme. Samozřejmě když to hodnotím zpětně, tak se ty kroky daly udělat jinak, ale v té době, kdy to bylo bezprostředně po Aténách, a po způsobu, jakým s námi bylo jednáno, tak jsme učinili tu pohrůžku, ale nikdy nás nenapadlo, protože bylo zjevné, že to není platný akt, a všichni v paralympijském výboru věděli, že to tak není, tak se nám to prostě v té chvíli jevilo jako jediný možný silný akt k tomu, abychom začali jednat o věcech, které považujeme za elementární. A to je na tom důležité"

Podle Nevrkly je také důležité, aby se zrušila dvojkolejnost sportu tělesně postižených v Česku, sportovci jsou podle něj stejně často členy obou organizací: "V podstatě většina z nich stejně zůstala členy ČSTPS, jen došlo ke vstupu do Asociace, kvůli výjezdu na paralympiádu, takže by ani nebylo třeba dělat žádné harakiri. Myslím, že dobré by bylo třeba svolat valné hromady obou organizací a na nich zvolit nějakou společnou reprezentaci, kterou budou sportovci chtít, to by bylo na místě, a myslím, že by to celou situaci narovnalo." Klíčové podle něj je především začít jednat, pokud by jeho osoba měla být překážkou, je prý možné uvažovat o změně vyjednavače, podstatné je, aby začali sportovci sdružení v jeho svazu opět jezdit bez problémů na mezinárodní soutěže a nebyli blokováni výborem. Někteří handicapovaní lyžaři, jejichž příběh už ze stránek Handisportu.cz znáte, se ostatně zúčastnili i dnešního vynesení rozsudku.

Pro Český paralympijský výbor soudní spor nekončí
Rozsudek Mětského soudu, jakmile bude oběma stranám doručen v písemné podobě, bude pravomocný, není proti němu možné odvolání. Dovolání se připouští pouze ve výjimečném případě, že by Nejvyšší soud shledal, že má toto rozhodnutí nějaký zásadní význam. Český paralympijský výbor nicméně dovolání zkusí podle slov svého tiskového mluvčího Pavla Lukeše podat, stejně jako ústavní stížnost a je případně rozhodnut "obrátit se na soud ve Štrasburku". Rozhodnutí Lukeš zdůvodnil následovně: "Ústavní i nejvyšší soud popřely odluku spolků od státu a otevřely prostor pro jakékoliv žaloby. Jsme naprosto šokováni, protože ČPV bylo upřeno právo na spravedlivý proces, u obvodního soudu v roce 2004 jsme neměli možnost vyjádřit se ke kritériím, která nejvyšší soud určil ad hoc pouze pro tento proces v roce 2009, bez opory v legislativě. Zdravý rozum předpokládá, že by soud dnes neměl rozhodnout a vrátit vše na Prahu 6, kde bychom dostali možnost se vyjádřit. Za mnohem podstatnější však považujeme, že byla bezprecedentně pošlapána spolková autonomie. V tomto konkrétním případě soud určuje, s kým se má kdo kamarádit, což se, pokud se pamatuju, dělo naposledy před rokem 1989."

Přesto veškerá dovolání a stížnosti proti pravomocnému rozsudku neznamenají, že by se ČPV neměl tímto rozsudkem řídit do doby, než bude případně rozhodnuto jinak. K tomu Pavel Lukeš řekl: "Po doručení písemné formy rozsudku se sejde výkonné grémium a zaujme stanovisko, jedná se ale o kolektivní orgán a jeho rozhodnutí se nedá předjímat."

Lukeš se také domnívá, že verdikt soudu ČPV ohrozil: "Soud nebral v úvahu, co svým rozhodnutím způsobí. Jednak se nacházíme ve stavu, který je v rozporu s našimi stanovami (jeden sdružený svaz pro každý "typ postižení", pozn. red.), navíc je tu i možné ohrožení financování, protože ČSTPS byl pravomocně odsouzen ve sporu s ČSTV kvůli dotaci 911 tisíc korun, a dosud se s tím údajně nevypořádal. O tomto sporu nepadlo dnes ani slovo, naopak Jan Nevrkla na přímou otázku reportéra TV NOVA, o kolik ČSTPS přišel během sporu, odpověděl: "My jsme od roku 2005 nedostávali žádné peníze, v roce 2005 jen úplně minimum. Předtím jsme ročně dostávali od střešních organizací 10 - 13 milionů , takže řekněme, že za těch pět let je to určitě přes 60 milionů korun, ale hlavní nejsou ani tak ty peníze, jako to, jak byl podvázaný sport a jak to některým sportovcům zmařilo kariéru."

Agent StB ve Výkonném grémiu ČPV?
Jak je zřejmé, komplikace tedy nekončí, na tahu je teď Výkonné grémium ČPV. Právě to má ale podle všeho jeden výrazně slabý článek. Jak dvakrát výslovně uvedl Jan Nevrkla pro TV NOVA, ČTK a Handisport.cz, ve výkonném grémiu sedí za něj člověk, "který má podle Ústavu pro studium totalitních režimů vedený spis agenta StB, a podle stanov ČPV by měli mít všichni členové výkonného grémia čisté lustrační osvědčení". Jedná se o Jaroslava Křečka, mimo jiné vedoucího výprav do Pekingu 2008 a Vancouveru 2010, předsedu České asociace tělesně handicapovaných sportovců. Trenér tělesně postižených lyžařů Marek Dušek podal kvůli Křečkovi a možnému porušení stanov ČPV podnět k Etické komisi Českého paralympijského výboru: "Etická komise se sejde a budeme to řešit, jen potřebujeme mít k dispozici všechny podklady," řekl zástupce komise Pavel Lukeš.

Po publikaci tohoto článku volal autorce Pavel Lukeš s omluvou a upřesněním, na které podle svých slov zapomněl při předchozích telefonátech, a sice, že Jaroslav Křeček má dočasně pozastavené členství ve Výkonném grémiu ČPV od schůze grémia ze dne 1. 4. 2010, do vyřešení celého případu.